Dole s.r.o.

Misijní výjezd Bihár 2013
EN: Public school, Hindi Bible, King´s city of Darbhanga (Thursday 9/26 23:59 Bihar time) Tisk
Thursday is over and we are back in the freezer. The temperature outside has dropped by 4°C (to 35°C) and we had very little rain. The room temperature is constantly around 21°C, rising in the morning due to the air condition being off during the night. For that case we have a huge fan attached to the ceiling which can reach output of the airplane motor´s turbine.

We slept in for a while longer today, ate some biscuits for breakfast and set off with flegmatic Unesh and Shani to survey local public school, which is free of charge. Well, survey is a bit strong word here, we looked in all (two) classrooms and talked to all (four) employees. Next to the private Delhi public school, the difference was huge. This one was a primary school (1st - 5th grade), 1st - 3 rd grade in one room, 4th - 5th in the other. There was around 60 children in each room which could cause huge noise for example during loud reading. We asked many questions, Dan showed how a plane flies, which caused big applause from the younger children. I spoke to the older ones about Europe and Marek tested their english in the end. All the teachers were very nice and they shared lots of information that are important for our building project. What we found funny was, that if 157 children come to the school, they send one home, as the school is only for 156 pupils. Apparently, it happens quite often. Vinod, who is an assistant preacher and caretaker in the Madhubaní community, helped us to eastablish this visit. He also helped us to get into GEMS (Gospel Echoing Missionary Society), which is very active in Bihar (the community of Sahni´s village of birth Madhia Kamlavari is a part of this society). We´re adding some photos again, sadly before I managed to take one of Dan, he was already simulating plane´s landing.

public school

After that went for a lunch to Sahni´s family, where we were joined by his brother and his friend. We ate and Daniel couldn´t resist and he spoke shortly about the Bible, Sahni was translating for the others. Daniel, probably to test Vinod, claimed, that the verse about seeking the God´s kingdom is Matthew 5:33, but Vinod saw through that (correct answer is Matthew 6:33. Sahni told us that there is verse in Hindi Bible saying *Seek the state system and religion first, everything else will be supplemented*. If you´re ever gonna read the Hindi Bible, make sure you have a czech or English copy to look into.

After a short prayer we set off to see the King´s city of Darbhanga. This time it was 8 of us in the car so we finally felt we were fitting in. The roads were in better condition there and our average speed was 45 kmph. We even rode on the highway for a short period of time. In Darbhanga we checked a university of sanscrit and took a picture in front of a statue of the founder, who´s name I´ve forgotten. He was a famous king, who had the first helicopter and India and seven wives. Don´t know if those are connected. We tried to explain to Sahni that he looks very Europian, and that in no case he is an Indian. He had a fullbeard, which we haven´t seen on any Indian so far.

statue of the founder

We also stopped by in Kali´s temple, who is an indian goddess, recognizable by having many hands, black skin and long red tongue sticking out of her mouth. There is seven other temples in Darbhanga, one for each of the king´s wifes. Taking pictures was sadly forbidden. It looked well different than our church centre in Prague.

After we got explained the rules of cricket, we headed back. When we returned we went to the market to soak up some more of the Madhuban atmosphere. What fascinates me (except the traffic), is the amount of rubbish everywhere. It´s recomended to look down at what you´re stepping on. In the vacant spots after fallen buildings the trash is piling up and you can even see a wild boar there. Apparently they´re national boars.

Bata shoe brand is very popular here. Dan entered in one of the shops to explain that Bata was Czech and he returned with information that the shop assistant did know, he was Europian. I gave in to my professional deformation and starting chattting with a local pharmacist. The pharmacy was incredible, pictures on request. Again we had lots of people turning their heads towards us. Nobody asked us to sign anything today, but we had to pose on few pictures. It´s nice that lots of youg people speak English, so we can chat with them. We also found a person, who knew, with no clues given, where the Czech republic is. We were well pleased with that.

There will be a christening tomorrow in Rajnagar and on our special request, we are taking the train this time.

DaJaMa (written by Jakub)

 
Státní škola, hindi Bible, město králů Darbhanga (čtvrtek 26.9. 23:59 Bihar času) Tisk

Končí nám čtvrtek a my jsme zase zpátky v mrazáku. Dnes se venku ochladilo asi o 4 stupně (na 35°C) a spadlo třicet kapek. Na pokoji je konstatních 21°C, akorát k ránu teplota stoupá, protože v noci je přerušen přívod proudu do klimatizace. Pro tyto případy máme u stropu větrák, který se při nejvyšším výkonu vyrovná točivým momentem turbíně letadlového motoru.

Dnes jsme si trochu přispali, posnídali sušenky a vydali jsme se s flegmatickým Umeshem a Sahním na prohlídku státní základní školy, kterou mají děti zdarma. Ono prohlídka je trochu silné slovo, koukli jsme do obou tříd a popovídali jsme se všemi čtyřmi zaměstanci školy. Oproti soukromé Delhi Public School to byl výrazný rozdíl. Toto byla základní škola (1.-5. stupeň), v jedné místnosti 1.-3. stupeň, v druhé 4.-5. V jedné místnosti bylo kolem 60 dětí, což například při hromadném čtení dokázalo vytvořit vysokou hladinu hluku. Vyzvěděli jsme, co jsme mohli, Dan předvedl, jak létá letadlo a u mladších dětí sklidil veliký úspěch. Já jsem starším pověděl něco o Evropě a Marek je na závěr vyzkoušel z angličtiny. Učitelky i učitel byli moc milý a podělili se s námi o hodně informací, které jsou důležité pro posouzení projektu stavby školy. Pobavila nás informace, že mají místo na 156 dětí a pokud přijde 157., pošlou ho ten den domů. Prý se to stává docela často. Návštěvu nám pomohl zorganizovat Vinod, což je pomocný kazatel ze sboru v Madhubaní a zároveň je jeho hospodářem. Pomohl nám také trochu proniknout do systému misijní organizace GEMS (Gospel Echoing Missionary Society), která je v Biharu hodně aktivní (a její stanicí je třeba i sbor v Sahního rodné vesnici Madhia Kamlavari). Přikládáme ilustrační foto. Bohužel, než jsem stihl vyfotit Dana, už simuloval pád letadla.

státní škola

Poté jsme jeli na oběd k Sahního rodině, kde se k nám přidal ještě Sahního švagr a jeho přítel. Pojedli jsme a Daniel po obědě neodolal a krátce se zamyslel nad Biblí, Sahní překládal ostatním. Daniel, patrně aby vyzkoušel Vinoda, tvrdil, že verš o hledání božího království je Mat 5,33, ale Vinod léčku prohlédl a nenechal se zmást (správně je Mat 6,33). Sahní nám pak říkal, že v hindi Bibli je verš "hledejte nejprve statní zřízení a náboženství a všechno ostatní vám bude přidáno". Pokud budete někdy číst Bibli v hindi, koukejte možná i do českého nebo anglického překladu.

Po krátké modlitbě jsme se vydali na návštěvu města králů Darbhanga. V našem autě nás jelo 8, tak jsme si konečně začali připadat trochu jako domorodci (nevím, jestli jsme to už někdy psali, ale průměr lidí na auto je 7, na motorku 2-3. Viděli jsme i jednu s pěti pasažéry, ale jeden z nich byl kojenec, tak nevím, jestli ten se počítá). Tímto směrem byly silnice v lepším stavu a průměrná rychlost byla 45 km/h. Dokonce jsme jeli i kilometr po dálnici. V Darbhanga jsme si prohlédli univerzitu sánskrtu a vyfotili jsme se před sochou zakladatele, jehož jméno jsem zapomněl, ale byl to nějaký slavný král, který měl první vrtulník v Indii a měl sedm manželek. Nevím, jestli to souvisí. Sahnímu jsme se snažili vysvětlit, že vypadá hodně evropsky a že to v žádném případě není Ind. Například má mocný plnovous, který jsme u žádného Inda neviděli.

vyfotili jsme se před sochou zakladatele

V Darbhanga jsme ještě navštívili chrám bohyně Kali, která se pozná podle toho, že má spoustu rukou, je černá a má vyplazený červený jazyk. V Darbhanga je sedm chrámů, každý za jednu z králových manželek. V chrámu se bohužel nesmělo fotit, což je trochu škoda. Vypadalo to trochu jinak než na Třináctce.

Nechali jsme si ještě vysvětlit pravidla kriketu a vydali jsme se na zpáteční cestu. Po návratu jsme se vydali na tržiště vstřebat ještě něco madhubánské atmosféry. Co mě fascinuje (kromě dopravy :-), je množství odpadků, které se vrší všude. Proto je vhodné koukat, kam člověk šlape. V proluce po spadnutých domech se shromažďují odpadky a člověk občas potká i divočáka. Prý to jsou státní divočáci.

Je tu hodně populární Bata (v česku znám jako Baťa). Do jednoho z obchodů se vydal Dan vyvsvětlit, že Baťa byl Čech a vrátil se s tím, že prodavač ví, že to byl Evropan, což mu Dan uznal. Já jsem podlehl profesionální deformaci a dal se na chvíli do řeči s lékárníkem. Lékárna je úžasná, fotka na vyžádání. Opět jsme plnili úlohu atrakce. Dnes jsme nic nepodepisovali, ale na fotkách jsme párkrát pózovali. Je pěkné, že mnoho mladých umí anglicky, takže člověk si i pokecá. Našli jsme dokonce člověka, který bez nápovědy věděl, kde je Česká republika. Dostalo se mu od nás zářivého úsměvu.

Zítra nás čeká křest v Rajnagaru a speciálně jsme si u Sahního vyžádali, že chceme jet aspoň jednu cestu vlakem.

DaJaMa (dnes zapsal Jakub)

 
EN: Humidity, Nepal, autograms, market, kissed feet (Tuesday 9/24) Tisk

Living in a hotel is a big blessing. The air condition in our room works from 7 pm. After a whole day in car, visting houses or taking a walk it is a huge difference - like walking into a freezer. I always say to myself, we´re not gonna make it, but after 2-3 minutes we get used to it. Just opening the door to the hotel hallway makes us realize where we are. Warmth and humidity. We try to wash the clothes, hang them outside hoping they would dry out. It almost worked out, almost. They just don´t.

Today we visited Nepal. It was just a short walk to the nearest village from the borders. I managed to exchange some nepal rupees as a souvenir. The soldiers at the border were really interested in euros, sadly we didn´t have any with us. Maybe they wanted them as a proof of our europian nationality, though they never asked for our passports. Or maybe they were collecting coins and euro is eluding them...?!

We had our five minutes of fame, when we were signing school books in one of the local private schools. Almost the whole school interrupted the classes. The children competed in getting the signatures from all of us. When they were finished the teachers took their turns in taking pictures with us. The photo bellow pictures us with the school headmaster and random children.

school

We tried some big white radishes and local fried couisine at a market. We add some documented proofs aswell. As everywhere else before, we caused excitement here. I don´t know why though, because we are trying to blend in and look inconspicuous.

market

Again we experienced huge culture difference in hosts welcoming. In one house, where we stopped by, we got greeted by being kissed on our feet by a teenage girl. It was a nice visit that ended with a litttle crowd of people coming for blessing from white people. Sometimes it feels like we were the first white people, they´ve ever seen.

If you have any questions or messages, feel free to text us on Marek´s number: +420 725 535 415.

DaJaMa (written by Daniel)

 
Vlhko, Nepál, autogramiáda, trh, políbené nohy (úterý 24.9. 23:59 Bihár času) Tisk

úterý - 23.

Velkým požehnáním je pro nás ubytování v hotelu. Na našem pokoji zhruba od 19 hodin večer funguje klimatizace. Po celém dni stráveném v autě, na návštěvách v domečkách nebo při procházce je to neskutečný přechod - něco jako otevření mražáku. Vždycky si říkám, že to nemůžeme vydržet, ale po 2-3 minutách si na to ihned zvykneme. Stačí otevřít dveře na hotelovou chodbu a hned si uvědomíme, kde jsme. Teplo a vlhko. Pokoušíme si něco vyprat, pověsit ven a myslíme si, že to uschne. Skoro to vyšlo, skoro. Ono to v tom vlhku nechce doschnout.

Dnes jsme vkročili na nepálskou půdu. Byla to krátká procházka do první vesnice u hranice. Stačil jsem si vyměnit pár nepáslkých rupií na památku. Škoda že jsme neměli nějaké euro, po kterém moc toužili vojáci na hranici. Možná to chtěli jako důkazní materiál naší evropské příslušnosti i když pasy nechtěli vidět vůbec. Tak nevím, možná sbírali mince a euro jim chybí ...?!

Užili jsme si 5 min slávy, když jsme v obležení dětí v jedné soukromé škole podepisovali školní sešity. Skoro celá škola přerušila vyučování. Děti soutěžily, jestli budou mít podpisy od všech nás. Když skončily děti, nastoupili učitelé, kteří se s námi vytrvale fotili. Přikládáme fotku s ředitelkou školy a dvěma náhodnými dětmi.

jedna škola

Na místním trhu jsme ochutnali velké bílé ředkve a něco ze smažené kuchyně místních žen. Posíláme i obrazovou dokumentaci. Podobně jako i jinde, kde se zjevíme, působili jsme i zde rozruch. Vůbec nevím proč, protože se snažíme zapadnout a tvářit se nenápadně...!

trh

Znovu jsme prožili velký kulturní rozdíl ve vítání hostí. V jednom domě, kde jsme se na cestě zpět zastavovali nás přivítala dospívající slečna políbením nohou. Byla to milá návštěva, která končila menším srocením lidí, kteří si přišli pro požehnání od bílých lidí. Mnohdy máme dojem, že klidně můžeme být první běloši, kteří se tam objevili.

Pokud máte nějaký dotaz, či pozdrav, prosím neváhejte a pošlete SMSku na Markovo služební číslo: +420 725 535 415.

DaJaMa (dnes psal Daniel)

 
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 Další > Konec >>

Strana 3 z 5
Uživatelské jméno
Heslo