Dole s.r.o.

Misijní výjezd Bihár 2013
EN: The good-bye dinner, plans, conclusion (Saturday 9/28/13) Tisk
Our last whole day in Madhubani.

The final conversations and conclusion making have been planned since morning. Our hotel room became a conference room. It was okey at start, but after the air condition was turned off at noon, the air grew heavier. Nevertheless the atmosphere was fine. We were able to openly share our concernes about our project (the school) being influenced by church. We promised to ourselves that the school would be a neutral zone which will focus on the education only. We were joined today by the first aspirant for the school headmaster´s position. We were nicely surprised by her experience and vigor. She worked as a headmaster before and currently she is running a small homeschool. It is attended by total 120 children. Sahni introduced us to the candidate for the English teaching post. Mr. Vinot owns a certification of English. This will be a tough time for Sahni, his task includes finding the appropriate building, the employee hiring, and school/organization registration.

Shopping. Shopping in India means to have time for two extra things that you won´t encounter in Czech. Haggling and a drink. Tea, Sprite or cold water are offered while you chat about family and life. That´s how you seal a proper deal here. Of course this mostly happens when higher prices are involved. The discount usually moves between 10-15% of the original price.

We had a good-bye dinner with Sahni´s family. During the whole week here, we were ordering the food blindly. This time we let them pick for us the meal wasn´t bad at all. It consisted of chicken and muton in spicy sauce, Paneer cheese in hot sauce, rice and bread as side dish and vegetable salad made of onions, carrots, peppers, tomatoes, cucumbers, beetroots, limes and radish.

Marek paid for the hotel and car rental and he started counting total expenses. He sighed time to time as money were missing / were left over in his accounts. In the end we didn´t exceed our planned budget. Both Jakub and I acknowledged his detailed budget during our stay and we planned the expenses accordingly.

We packed our luggage and it seems, that we have more stuff than we came with. We are going to bed now. Looking forward to go home.

DaJaMa (written by Daniel)

 
Večeře na rozloučenou, plány, hodnocení (sobota 28. 9. 2013) Tisk

Poslední celý den v Madhubany.

Závěrečné hodnocení a rozhovory byly naplánovány již od rána. Z našeho hotelového pokoje se stala konferenční místnost. Ze začátku to celkem šlo, ale vzduch bez klimatizace po poledni začal houstnout.... Nicméně atmosféra byla fajn. Byli jsem si schopni otevřeně sdílet naše obavy z ovlivňování projektu / škola / ze strany církevních činitelů. Jasně jsem si navzájem přislíbili, že škola bude neutrální půdou, kde půjde hlavně o vyučování dětí. K dnešnímu rozhovoru přišla i první kandidátka na ředitelku školy. Byli jsme mile překvapeni jejími zkušenostmi i rázností. Úřad ředitelky v minulosti již zastávala a v součastnosti má menší domácí školu. Celkem k ní dochází 120 dětí. Sáhni nám představil kandidáta na učitele angličtiny. Pan Vinot má certifikát z angličtiny. Ukazuje se, že to pro Sahniho bude perné období příprav, mimo jiné: hledání budovy, výběr spoluprcovníků či registarace školy / organizace. Naším cílem není školu vést, ale zaručit její rozběh.

Nákupy. Nakupovat v Indii znamená mít čas na dvě věci, s kterými se noc v čechách nepotkáme. Smlouvání a závěrečný nápoj. Čaj, Sprite nebo vychlazená voda na závěr spolu s popovídáním si o životě a rodině po uzavřeném obchodu patří k pořádnému nákupu. Samozřejmě to platí spíše u věcí za větší částky. Většina usmlouvaných částek / slev, se pohybuje v řádech 10-15% z původní ceny.

Večeře na rozloučenou s rodinou Sahniho. Tak jako po celý týden i dnes při objednávání jídla jsme stříleli na slepo. Proto nám věčeří vybrali místní a výsledek nebyl vůbec zlý. Bylo to kuře a skopové v ostré indické omáčce a třetí směr Paneer - místní sýr v pálivé omáčce. K tomu byly výborné placky a rýže. Zeleninový salát - cibule, mrkev, paprika, rajče, okurka, řepa, limetka a ředkev.

Marek vyrovnal účty za hotel a pronájem auta a poté se pustil do závěrečného počítání peněz. Během počítání výdajů a nákladů si občas povzdechl, že peníze chybí nebo přebývají. Nakonec jsme se vešli do plánovaného rozpočtu. Moc jsme s Jakubem kvitovali jeho detailní rozpočet a péči o finance během celého výjezdu.

Zbalili jsem zavazadla a připadá nám, že toho máme víc než na cestě sem. Jdeme spát a těšíme se domů.

DaJaMa (píše Daniel)

 
EN: A river christening, healing, the journey by train (Friday 9/27 23:59 Bihar time) Tisk

Friday was about the christening and the train journey.

We left the hotel early in the morning, so we could still see the king´s place in Rajnagar. Umesh was driving perfectly as always and the traffic was pretty smooth due to the early hours. The king´s place is a huge complex of temples and palaces. Several of the building were taken by the army and they are in decay, rest is decaying even without the army. The complex is monumental. It was built around 100 years ago and it was still working in early 1990s. What´s left are unrepairable ruins, but the genius loci (spirit of the place) remains. Everything is a property of the royal family so we´ve started planning how we´re gonna repair it all in the cooperation with the royal family. Unfortunatelly the family is scattered, one of the important members has gone mad and another lives in unknown place abroad.

Then the christening of 10 Rajnagar community members took place. One of them was Tapeshwar, who we knew about from Sahni´s letters. The christening took place in the river and Dan participated in the ceremony with pastor Sitaram. Picture is below. It was very strong and interesting moment, it was intriguing to see the differences between men´s and women´s christening (clothing, behaviour). We got little bit delayed, because even though men were done very fast, the women took quite a long time to replace all their saris. The journalists arrived again after, but this time in more friendly spirit. Maybe our names will appear in one of the Bihar´s daily newspapers. We shall see.

christening

After the christening we went to a house of one of our brothers for breakfast followed shortly with lunch. We prayed together with Sitaram for the healing of his feverish brother, which thanks to God did happen. Tapeshwar has an ill mother aswell and his family is blaming him, his christening being the reason for it. We didn´t pray for the mother, because as hindu, she was strictly against it.

After the lunch Dan took the Bible and started explaining, that Jesus is the only way towards God. We met many times before here with the opinions that there are more ways (common aswell for hindu and muslims). Dan explained it all nice and simple. He is skilled that way. Picture from the meeting below. The house was very clean and in general the whole afternoon was held in nice spirit. The atmosphere changed a little bit when we visited house of Tapeshwar´s parents, where he lives aswell. His brother was already recovered, but his mother was still poorly and in addition we understood, that Tapeshwar was very radical towards his parents´ religion and he demanded of them to throw away all hindu religion symbols and relics, which they refused to do. We´ve tried to explain to him, that if they are not forcing him into their religion, he should live with them in peace. After that we only gave away some more glasses for the church in Rajnagar and we set off to Madhubani by train.

house of one of our brothers

Next to what my image of indian trains was, the reality was little better. The train was just a little bit older and dirtier than the one in Czech. Everybody wanted to chat with us and they were all very nice. When we returned we tried another mean of transportation, so called turbo-riksha. Sahni told us, the name is *tempu* and it consists of a metal box on 3 wheels with a motorcycle engine. We might have not mentioned it before, but we´ve tried riksha twice in the past few days. It wasn´t too bad, but we must have gained weight, because it was bit tight there with 2 of on one and the pullers seemed very tired in the end. Turbo-riksha was much more comfortable.

Thanks to God we are all still well, Marek overcame some indigestions. Please pray for Tapeshwar´s family. Sahni´s family is in our concerns aswell, as Sahni´s wife is still in doubts with her faith.

Tomorrow will be about discussions and planning about furter co-operation and we have many people to meet and talk to yet. On Sunday morning we will join the service in Madhubani and at noon local time, we will set off to our long journey home.

DaJaMa (written by Jakub)

 
Křest v řece, uzdravení, cesta vlakem (pátek 27.9. 23:59 Bihar času) Tisk

Pátek byl ve znamená křtů a alternativní dopravy.

Ráno jsme vyrazili z hotelu poměrně brzo, abychom před křty ještě stihli obhlídku královského místa v Rajnagaru. Umesh jel jako obvykle bezchybně a doprava byla vzhledem k brzké hodině poměrně klidná. Královské místo je obrovský komplex chrámů a paláců. Část zabrala armáda a budovy chátrají, zbytek budov chátrá bez armády. Komplex to je monumentální. Byl postaven cca před 100 lety a začátkem 90. let minulého století ještě fungoval. Nyní jsou z něj neopravitelné ruiny, ale genius loci byl zatím zachován. Vše je ještě ve vlastnictví královské rodiny, takže jsme začali osnovat plán na opravu ve spolupráci s královskou rodinou. Slabinou plánu je, že královská rodina je rozpadlá, jeden z relevantních členů se zbláznil a jeden žije na neznámém místě v zahraničí.

Pak už nás čekal křest deseti členů sboru v Rajnagaru, mimo jiné Tapeshwara, o kterém nám Sahni psal dříve. Křest se odehrával v řece a s rajnagarským pastorem Sitaramem se účastnil i Dan. Přikládáme fotku. Byla to velmi zajímavá a silná událost, bylo zajímavé pozorovat rozdíly ve křtu mužů a žen (oblečení, chování). Po křtu jsme se trochu zdrželi, protože muži byli hotoví hned, ale než ženy přemotali všechna sarí, uběhlo poměrně dost času. Chtělo se říct, že ženy jako obvykle zdržují, ale nikomu to ani na mysl nepřišlo. Na závěr dorazili opět novináři, ale v přátelštějším duchu, než posledně. Možná se naše jména objeví v nejčtenějším bihárském deníku. Uvidíme.

krest

Po křtu jsme se přesunuli do domu jednoho bratra na snídani a v blízké návaznosti i na oběd. Společně se Sitaramem jsme se modlili za uzdravení Tapeshwarova bratra z vysokých horeček, což se díky Bohu podařilo. Tapeshwar měl i nemocnou maminku a rodina mu vyčítala, že to je proto, že se nechal pokřtít. Za maminku jsme se nemodlili, protože to jako hinduistka striktně odmítala.

Po obědě se Dan opět chytnul Bible a pověděl všem shromážděným o tom, že je Ježíš jediná cesta k Bohu. Víckrát jsme se tu totiž setkali s názorem, že cest je víc (tento názor jsme viděli i u hinduistů i u muslimů). Dan to hezky a jednoduše popsal. On je Dan obecně takový šikovný :-). Ze setkání přikládáme fotku. Dům byl moc pěkně ulizen a obecně bylo odpoledne ve velmi příjemném duchu. Trošku náročnější byla zastávka v domě Tapeswarových rodičů, kde bydlí i on. Jeho bratr už byl v pořádku, ale mamince nebylo stále nic moc a navíc jsme pochopili, že Tapeswar byl velmi radikální ohledně víry svých rodičů a požadoval, aby vyhodili veškeré hinduistické náboženské předměty, což se nesetkalo s pochopením. Snažili jsme se mu vysvětlit, že pokud ho rodiče nepřesvědčují o své víře, měl by s nimi žít v pokoji. Potom už jsme jen předali zbývající sborové skleničky do sboru v Rajnagaru a vydali se vlakem do Madhubani.

dum jednoho bratra

Oproti tomu, co jsem si představoval o indických vlacích, tak to bylo o něco lepší. Vlak byl jen o něco starší a špinavější, než ty v Česku. Opět se s námi chtěli všichni dát do řeči a byli velice milí. Po návratu jsme vyzkoušeli další způsob dopravy, tzv. "turbo-rikšu". Sahni tvrdí, že se jmenuje "tempu" a jedná se o plechovou krabici na třech kolech s motorem motorky. Možná jsme totiž ještě nepsali, že jsme v posledních dnech vyzkoušeli dvakrát rikšu. Nebylo to špatné, ale asi jsme nějak přibrali, protože jsme se ve dvou na rikše poměrně mačkali a rikšáci vypadali na konci cesty už hodně unaveně. Turbo-rikša byla výrazně pohodlnější.

Díky Bohu jsme stále všichni v pořádku, Marek překonal drobné zažívací obtíže. Modlete se prosím za Tapeshwarovu rodinu. Na srdci nám leží i Sahniho rodina, protože jeho manželka má stále o víře pochybnosti.

Zítra nás čeká plánovací a diskusní den, potřebujeme se se Sahnim domluvit na dalším postupu a spolupráci a potkat ještě spoustu lidí, se kterými jsme nestihli dokončit rozhovory. V neděli pak jdeme ráno na shromáždění do sboru v Madhubani a v neděli v poledne místního času se vydáme na dalekou cestu za domovem.

DaJaMa (dnes zapsal Jakub)

 
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 Další > Konec >>

Strana 2 z 5
Uživatelské jméno
Heslo