Křest v řece, uzdravení, cesta vlakem (pátek 27.9. 23:59 Bihar času) Tisk

Pátek byl ve znamená křtů a alternativní dopravy.

Ráno jsme vyrazili z hotelu poměrně brzo, abychom před křty ještě stihli obhlídku královského místa v Rajnagaru. Umesh jel jako obvykle bezchybně a doprava byla vzhledem k brzké hodině poměrně klidná. Královské místo je obrovský komplex chrámů a paláců. Část zabrala armáda a budovy chátrají, zbytek budov chátrá bez armády. Komplex to je monumentální. Byl postaven cca před 100 lety a začátkem 90. let minulého století ještě fungoval. Nyní jsou z něj neopravitelné ruiny, ale genius loci byl zatím zachován. Vše je ještě ve vlastnictví královské rodiny, takže jsme začali osnovat plán na opravu ve spolupráci s královskou rodinou. Slabinou plánu je, že královská rodina je rozpadlá, jeden z relevantních členů se zbláznil a jeden žije na neznámém místě v zahraničí.

Pak už nás čekal křest deseti členů sboru v Rajnagaru, mimo jiné Tapeshwara, o kterém nám Sahni psal dříve. Křest se odehrával v řece a s rajnagarským pastorem Sitaramem se účastnil i Dan. Přikládáme fotku. Byla to velmi zajímavá a silná událost, bylo zajímavé pozorovat rozdíly ve křtu mužů a žen (oblečení, chování). Po křtu jsme se trochu zdrželi, protože muži byli hotoví hned, ale než ženy přemotali všechna sarí, uběhlo poměrně dost času. Chtělo se říct, že ženy jako obvykle zdržují, ale nikomu to ani na mysl nepřišlo. Na závěr dorazili opět novináři, ale v přátelštějším duchu, než posledně. Možná se naše jména objeví v nejčtenějším bihárském deníku. Uvidíme.

krest

Po křtu jsme se přesunuli do domu jednoho bratra na snídani a v blízké návaznosti i na oběd. Společně se Sitaramem jsme se modlili za uzdravení Tapeshwarova bratra z vysokých horeček, což se díky Bohu podařilo. Tapeshwar měl i nemocnou maminku a rodina mu vyčítala, že to je proto, že se nechal pokřtít. Za maminku jsme se nemodlili, protože to jako hinduistka striktně odmítala.

Po obědě se Dan opět chytnul Bible a pověděl všem shromážděným o tom, že je Ježíš jediná cesta k Bohu. Víckrát jsme se tu totiž setkali s názorem, že cest je víc (tento názor jsme viděli i u hinduistů i u muslimů). Dan to hezky a jednoduše popsal. On je Dan obecně takový šikovný :-). Ze setkání přikládáme fotku. Dům byl moc pěkně ulizen a obecně bylo odpoledne ve velmi příjemném duchu. Trošku náročnější byla zastávka v domě Tapeswarových rodičů, kde bydlí i on. Jeho bratr už byl v pořádku, ale mamince nebylo stále nic moc a navíc jsme pochopili, že Tapeswar byl velmi radikální ohledně víry svých rodičů a požadoval, aby vyhodili veškeré hinduistické náboženské předměty, což se nesetkalo s pochopením. Snažili jsme se mu vysvětlit, že pokud ho rodiče nepřesvědčují o své víře, měl by s nimi žít v pokoji. Potom už jsme jen předali zbývající sborové skleničky do sboru v Rajnagaru a vydali se vlakem do Madhubani.

dum jednoho bratra

Oproti tomu, co jsem si představoval o indických vlacích, tak to bylo o něco lepší. Vlak byl jen o něco starší a špinavější, než ty v Česku. Opět se s námi chtěli všichni dát do řeči a byli velice milí. Po návratu jsme vyzkoušeli další způsob dopravy, tzv. "turbo-rikšu". Sahni tvrdí, že se jmenuje "tempu" a jedná se o plechovou krabici na třech kolech s motorem motorky. Možná jsme totiž ještě nepsali, že jsme v posledních dnech vyzkoušeli dvakrát rikšu. Nebylo to špatné, ale asi jsme nějak přibrali, protože jsme se ve dvou na rikše poměrně mačkali a rikšáci vypadali na konci cesty už hodně unaveně. Turbo-rikša byla výrazně pohodlnější.

Díky Bohu jsme stále všichni v pořádku, Marek překonal drobné zažívací obtíže. Modlete se prosím za Tapeshwarovu rodinu. Na srdci nám leží i Sahniho rodina, protože jeho manželka má stále o víře pochybnosti.

Zítra nás čeká plánovací a diskusní den, potřebujeme se se Sahnim domluvit na dalším postupu a spolupráci a potkat ještě spoustu lidí, se kterými jsme nestihli dokončit rozhovory. V neděli pak jdeme ráno na shromáždění do sboru v Madhubani a v neděli v poledne místního času se vydáme na dalekou cestu za domovem.

DaJaMa (dnes zapsal Jakub)

  [ Zpět ]