Dole s.r.o.

30.3. Pondělí (4.den) Ve slumu Tisk

Něco je na nich zajímavého. Je to něco víc než se dozvídáme v rozhovorech při čaji a sušenkách... Bydlí ve slumu. Na svůj domek ve srázu si vzali několikaletou půjčku. Jsou v podstatě squatteři bez práva na zastavěný pozemek (jejich výraz). Jaké jsou naděje a sny jejich dětí...

Náš průvodce, hostitel a pastor místního sboru 65letý Nicanor je jejich autoritou, dědečkem i poslední záchranou.

Navštěvujeme další rodinu. Zase mě brní v chodidlech – taková výška, vždyť je to v podstatě strmý břeh velké vyschlé řeky. Jdu po betonové základové desce domku, která bez zábradlí trčí do vzduchu. Jsem srab a až na kraj nejdu. Hloubku „kaňonu“ odhaduji na 15 metrů. Proč si něco nepostaví na rovné ploše hned vedle? Ano, vím, koupit pozemek je nemyslitelné.

Vždycky se zajímám o kuchyně. Ne, že bych se bál a potřeboval zkontrolovat, kde a v čem připravují občerstvení, ale jen tak, prostě kuchyň je srdcem domácnosti. Tady je to taková malá kůlnička, podlaha pěkně ve svahu, aby voda mohla odtékat dolů po svahu na souseda, střecha nízká… no, uvidíte na fotkách. Svah má jednu výhodu – nekonečný koš na odpadky. Asi to jednou za čas odnese voda... (No a my doma musíme každé úterý vyndávat popelnici.)

Ptám se, jak řeší sousedi na nižších patrech vodu v obdobích monzunů, vždyť jejich domky stojí v podstatě v řece! „Už dlouho nepršelo,“ zní odpověď. Možná právě proto jsou jejich domky jen z plechu a igelitu, asi jsou na tom někteří ještě hůř.

Matka uklízí v 6 domech a na domácí práci vůbec nestačí. Jejich zděná chatrč, zvenku i zevnitř nenahozená, je perfektně vysmejčená. Samozřejmě, čekali nás. Vše kolem domácnosti připadá na 14letou dceru. Nejen to, ale i péče o mladší sourozence. Starší ze dvou synů 13letý Sunil bude kuchařem! Po očku kouká na Nicanora, který poslouchá, spokojeně se usmívá a dodává: „Ty můžeš být šéfkuchařem!“ A to je právě to: malá cihlička sebevědomí nesoucí křehké a chudé životy z předměstí Dehradunu! „Snad se táta vrátí – 4 děti dají zabrat. No, už je pryč něco přes rok, snad něco přiveze…“

Dalších kupy zážitků jsou ukryty ve fotkách a v mém srdci.

Rychle na kutě! Zabalit, zaplatit hotel, rozloučit se s drzými opicemi kolem hotelu a v 5 ráno pojedeme zpět do New Delhi, směr Bihár!

 

Daniel

  [ Zpět ]

Uživatelské jméno
Heslo